Bauerova vila
rekonstrukce originálního keramického interiéru

V letech 1912-14 byla v Libodřicích u Kolína velkostatkářem Adolfem Bauerem vybudována vila, která dnes nese jeho jméno – Bauerova vila. Autorem architektonického projektu se stal arch. Josef Gočár později oceněný jako nejvýznamnější český architekt 20. století. Ten pro vilu použil ve své době nový a převratný architektonický styl nazvaný „kubismus“. Značka RAKO měla tu čest v letech 2007 – 2008 znovu oživit umění svých keramických mistrů, kteří vilu vybavili v době jejího vzniku originálním keramickým interiérem.

Historie Bauerovy vily

Vila nese název původního majitele, velkostatkáře židovského původu, Adolfa Bauera, který oslovil tehdy mladého začínajícího architekta Josefa Gočára a podle jeho návrhů si nechal postavit rodinný dům. Spolu s manželkou a dvěma dcerami zde žili až do jeho předčasné smrti roku 1929. Vyvlastněním židovského majetku se dům dostal roku 1941 pod německou hospodářskou správu. V roce 1945 velkostatek převzalo místní zastupitelstvo. Roku 1948 velkostatek připadl státu a disponovala s ním obec Libodřice. Kromě sídla místního výboru zde byla i pobočka knihovny, několik bytů. V roce 1987 byla vila zapsána na seznam kulturních památek. Obec Libodřice se rozhodla roku 2002 chátrající objekt prodat. Vilu zakoupila v prosinci 2002 Nadace českého kubismu, se záměrem dům rekonstruovat a následně zde otevřít stálé expozice - Muzeum Josefa Gočára a galerii kubistického designu.

Rekonstrukce Bauerovy vily

Současný vlastník, Nadace českého kubismu, tuto kulturní památku  v letech 2005 – 2008 rekonstruoval do původní podoby. Předmětem rekonstrukce se stala vlastní stavba, prostory technického vybavení se zázemím i interiéry. Cílem bylo uvést vilu do původní podoby při zachování co možná nejvíce původních prvků a detailů.

Revitalizace originálních keramických obkladů RAKO

Jedním z nosných bodů plánované expozice kubistického designu se stala i původní koupelna, jejíž keramické obklady pro vilu v letech 1912 – 1914 zhotovila rakovnická továrna na keramické zboží RAKO. Měla tak po více než 90ti letech možnost navázat na své původní umění a vytvořit přesné repliky původních keramických obkladů použitých v koupelně vily.

Předmětem vývoje se stalo pět druhů  keramických obkladových prvků ve formátu 14,7 x 14,7 cm vytvořených přímo v oddělení interního vývoje v rakovnickém výrobním závodě společnosti LASSELSBERGER. Podle vzorků nalezených ve vile byly jako přesné repliky vytvořeny tři druhy hladkých bílých obkládaček s jednou či dvěma klopenými hranami a nově vyvinutou glazurou odpovídající původnímu originálu. Dále rakovničtí keramici znovu po 90ti letech vytvořili repliku původních reliéfních obkládaček s barevným a zlatým dekorem. Pro tento typ obkládaček byl vyvinut a vyroben specielní lisovací přípravek, pomocí kterého byly obkladačky ručně lisovány na laboratorním lisu. Rovněž byla vyvinuta nová glazura, barvy a následně obtisky se základním květinovým dekorem, který byl po výpalu domalováván pro zachování dokonalého charakteru ruční práce. Ručně bylo nanášeno i zlato na reliéfní rámeček těchto obkládaček. Pátým typem nově vyvinutých replik se staly ručně lisované reliéfní pásky zdobené černou a bílou glazurou.

Český kubismus

Český kubismus vycházející z malířského kubismu Picassova je specifickým zejména v architektonické tvorbě a v užitém umění. Jeho charakteristickým znakem je snaha pravoúhlé formy moderny nahrazovat lomenými šikmými tvary připomínajícími krystal a jeho jednotlivé fasety. Slibný rozběh kubismu však přerušila první světová válka a po jejím doznění, spjatém se vnikem Československé republiky v roce 1918 se kubismus přerodil v tzv. rondokubismus, nazývaný také jako národní sloh - lámanou a krystalickou ornamentiku vystřídala barevná kolečka a obloučky. Na dveře však už klepal internacionální purismus a funkcionalismus, na jehož pozice všichni kubističtí architekti během dvacátých let přešli. Zanechali nicméně po sobě jeden z nejoriginálnějších projevů moderního evropského umění