PRINCIPY NÁVRHU OBKLADŮ A DLAŽEB V RŮZNÉM PROSTŘEDÍ
12.2.2010
Zpracování návrhu pokládky
Princip návrhu obkladů a dlažeb musí respektovat především dvě základní hlediska, a to hledisko technické dokonalosti provedení a dále hledisko estetické.
Pro jednoduché obklady a dlažby není třeba pořizovat detailní dokumentaci. Stačí zpracovat popis práce, jakým způsobem, z jakých keramických materiálů a jakou spojovací, resp. spárovací hmotou mají být obklad nebo dlažba provedeny. Důležitá je také informace o způsobu úpravy podkladu. V popisu se uvede výška obkladů, umístění zdobicích listel, lišt, dekorativních obkladů a případně tvarovek. U dlažeb se popíše způsob položení (na střih, na vazbu, nakoso), případně způsob kombinace formátů nebo typů obkladových prvků (leštěné-neleštěné, glazované-neglazované apod.)
Výkresová dokumentace se zpracovává zpravidla pro složitější obklady s několika kombinacemi tvarů, vzorů a velikostí. Takto zpracovaný výkres se nazývá spárořez nebo dnes častěji používaný kladečský plán. Dnes je již běžné, že při vypracování spárořezu se používají počítače. K dispozici je navrhování v 3D prostoru, projektant využívá jednak archivovaných podkladů od výrobců, jednak možnosti okamžitě si ověřit výsledek práce pomocí virtuální reality.
Dokumentace vychází z celkového návrhu interiéru, který je pro kladečský plán základní definicí prostoru. Volba formátu musí vycházet z proporcí stavby a z volby materiálu. Projektant musí mít na zřeteli to, že výrobci stanoví výrobní tolerance výrobků. jako příklad lze uvést slinuté dlaždice, které se vyrábějí v řadě rozměrových šarží nebo je možné použít přesně kalibrované dlaždice s broušenými hranami popř. leštěným povrchem. Při návrhu pokládky je nutno rozměrové tolerance zařadit do výpočtu šířky spár a pro každý materiál navrhovat jejich odpovídající velikost. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že není nutno držet se vždy u nás zafixované šířky spáry 4-5 mm. U přírodních materiálů větších rozměrů se nemusíme bát i spár širších až 10 mm, naopak kalibrované keramické dlaždice velkých rozměrů lze pokládat se spárou širokou 2 mm.
Důležitým úkolem návrhu obkladů a dlažeb a jejich pokládky je dodržování návaznosti spár. Spáry musí probíhat bez zlomů. Zvláště je nutno zajistit průběžnost spár v rozích a koutech a při přechodech z podlahy na stěnu. Právě návaznost spár v rozích a průběžnost diagonálních spár jsou důkazem kvality vypracování spárořezu a následné pokládky.
Projektant musí věnovat velkou pozornost i volbě tloušťky keramických obkladů a dlažeb. Zvláště dnes, kdy se již běžně používají samonivelační stěry na podlahy, hraje správná volba tloušťky velkou roli. Názor, že práh všechno skryje, dnes již rozhodně neobstojí. V současné době je možno provést různé výšky podlah v závislosti na tloušťce podkladů s milimetrovou přesností.
Složitější tvarové a barevné skladby se řeší číslováním, s ohledem na přesné provedení a zjednodušení situace ve stavbě. U drobných kusů, uměleckých mozaik a obrazců vyříznutých vodním paprskem se doporučuje lepení rubem na mozaikový papír. Pro mozaiky v principu je možno navrhnout:
- mozaikové podlahové pásy - slouží na lemování podlahového prostoru a na zvýraznění středového mozaikového obrazce
- celoplošné mozaiky - jsou vytvářeny na celých podlahových plochách s opakujícím se motivem, resp. kombinací barev
Principy návrhu obkladů a dlažeb pro různá prostředí
Různá kvalita střepu a povrchu obkladových prvků je určujícím prvkem pro jeho použití v návrhu a následně na stavbě samé. Snad se již nikdy nebude opakovat doba začátku devadesátých let, kdy právě kvalita obkladových prvků nebyla projektanty dostatečně respektována. Je třeba se zmínit zejména o častých záměnách funkce dlaždic a obkládaček, které lze snad tolerovat u drobných uživatelů budujících svépomocí vlastní soukromí, ale těžko již ve veřejných prostorách vystavěných nebo rekonstruovaných „renomovanými“ odborníky.
Aby byly stanoveny základní principy návrhu obkladů a dlažeb pro různé prostředí, je třeba si zopakovat rozdělení lisovaných keramických obkladových prvků, které rozděluje ČSN EN 14411 podle jejich nasákavosti do skupin:
- skupina BIII - glazované pórovinové obkládačky s nasákavostí E > 10 %
použití pouze na stěny interiérů
- skupina B IIb - glazované a neglazované polohutné obkladové prvky s nasákavostí
6 % < E ≤ 10 %, použití v interiéru podle doporučení výrobce
- skupina B IIa - glazované a neglazované obkladové prvky s nasákavostí
3 % < E ≤ 6 %, použití podle doporučení výrobce
- skupina BIb - glazované a neglazované hutné obkladové prvky s nasákavostí
0,5 % < E ≤ 3 %, použití na stěny a podlahy v interiérech a svislé obklady fasád
- skupina BIa – glazované a neglazované vysoce slinuté obkladové prvky s nasákavostí E ≤ 0,5 %, univerzální použití na steny a podlahy v interiérech a nejnáročnějších podmínkách exteriérů
Zjednodušeně je třeba si také rozdělit prostory podle prostředí na následující základní typy:
Exteriéry
- fasády (lepené, montované)
- terasy a balkóny
- volná prostranství
- bazény venkovní
- schodiště a rampy
Interiéry
- Veřejné komunikační prostory (obchody, galerie, výstavní síně, restaurace apod.)
- Schodiště
- Průmyslové prostory
- Sociální zařízení veřejná
- Administrativní prostory (kanceláře, chodby apod.)
- Byty (obytné místnosti, koupelny, kuchyně apod.)
- Bazény vnitřní
Takto provedené rozdělení výrobků a typů prostředí stanoví základní principy návrhu obkladů a dlažeb, který volí kombinaci druhu obkladového prvku a prostředí, v němž bude použit. Následně je nutno zvážit vhodnou kombinaci způsobu osazení (na střih, na vazbu, nakoso), formátu, povrchu obkladového prvku, jeho barvy, velikost spár a barvu spárovací hmoty.
S ohledem na široký výrobní sortiment výrobců obkladů a dlažeb a vhodnost použití je u speciálních způsobů užití (působení kyselin, louhů, značné teplotní změny, abrazivnost, požadavky na otěruvzdornost a protiskluznosti povrchu apod.) keramických obkladových prvků nutno vždy konzultovat volbu materiálu s jeho výrobcem. Každý materiál má již od výrobce určený způsob použití, nejvhodnější formát a tloušťku, což si většinou dnes projektanti neuvědomují. To může značně ohrozit jak technickou hodnotu díla, tak i jeho estetické vyznění. Součástí většiny obchodních zastoupení zahraničních výrobců, ale především obchodních oddělení tuzemských výrobců jsou prakticky vždy konzultační střediska, informační linky, kde je možno získat komplexní informace i praktické rady k užití vybraného druhu výrobku.
