PODKLAD PŘI POKLÁDCE OBKLADŮ A DLAŽEB V INTERIÉRU - SUCHÉ PROSTŘEDÍ

12.2.2010

Beton ve stáří do 28 dnů

Vzhledem k tomu, že do 28 dnů dochází u betonů k postupnému nárůstu fyzikálně mechanických vlastností (pevností apod.), jakož i k největším objemovým změnám, nedoporučuje se provádění obkladů nebo dlažeb v této době.

Beton ve stáří 28 dnů až 3 měsíců

Tento druh betonu je třeba zbavit nejdříve separačních prostředků (odbedňovací olej), organických zbytků lepidel, volných částic a prachu. Při nedostatečné rovinnosti povrchu se použijí vyrovnávací hmoty na podlahy nebo na stěny. Vyrovnávací hmoty se používají k vyrovnání nerovností až 20 mm v jednom záběru, povrch betonu se pro jejich aplikaci nenamáčí. Vyrovnávací hmoty se dodávají i se zvýšenou rychlostí tuhnutí. Pro lepení obkladů je vhodné výhradně používat flexibilní lepicí polymercementové nebo disperzní hmoty. Spárování se provádí rovněž disperzí zušlechtěnou spárovací hmotou. K elastickému utěsnění koutů, dilatačních a přípojných spár jsou k dispozici silikonkaučuk nebo speciální dilatační lišty.

Beton ve stáří 3 až 18 měsíců

V podstatě tento beton je možné již označit za vyzrálý. Jak již bylo uvedeno, optimální doba nejvhodnějších betonových pokladů pod obklady a dlažby je 6 měsíců. Podklad se zbaví volných prachových částic a u silně nasákavých podkladů je třeba použít penetrační disperzní nátěr (adhezní můstek). K lepení se používá nejčastěji polymercementová nebo disperzní lepicí hmota. Při použití lepicí hmoty na čistě polymerní bázi (epoxidová, polyuretanová apod.) je nutné použít stejný materiálový druh penetrace.

Beton zcela vyzrálý (více než 18 měsíců), mazanina vázaná cementem, vápenocementová omítka

Stejně jako v předcházejícím případě se podklad zbaví volných prachových částic a u silně nasákavých podkladů je třeba použít spojovací penetrační nátěr. K lepení se používá jakákoliv lepicí hmota. Pro obklady většího rozměru než 300x300 mm se zásadně vybírá vždy flexibilní maltovina anebo lepicí tmel pro tzv. tekuté lože. Pro spárování jsou vhodné běžné spárovací hmoty.

Obklad kladený na stávající obklad

Při renovacích obkladů a dlažeb se s výhodou používá metoda kladení obkladů na stávající obklad. Před kladením se zkontroluje svislost a rovinnost stěn a také kolmost stěn. Dalším krokem je kontrola přídržnosti obkladů poklepem na každý obkladový prvek. Ten prvek, který zní dutě, se kladívkem rozbije a odstraní. Pokud nedrží ani lože pod obkladem, je třeba i toto také odstranit. Do prázdného místa se poté nanese vyrovnávací hmota do roviny s původním obkladem. Na takto připravený podklad se obkladové prvky lepí buďto přímo disperzními lepicími hmotami, nebo flexibilními lepicími hmotami (C2), a to v případě, že se obkládaná plocha upraví speciálním "přemosťovacím" penetračním nátěrem. Spáruje se běžnými spárovacími hmotami.

Obkládání na stavební materiály obsahující sádru, sádrové omítky

Omítky obsahující sádru se nanášejí v jedné vrstvě v minimální tloušťce 10 mm. V době obkládání smí zbytková vlhkost v omítkovém podkladu činit jen 2 % hmot. To znamená, že při příznivých povětrnostních podmínkách vysychá takováto omítka 4-6 týdnů. Při použití vysoušečů dojde jen k povrchovému vyschnutí. Povrch omítky má být čistě stažen, nesmí být leštěn plstí ani vyhlazován. Zjistí-li se dlaní, že se povrch otírá (práškuje), je nutno volné částečky mechanicky odstranit. Nelze je totiž žádným druhem základního nátěru nebo hloubkovým penetrováním dostatečně zpevnit. Obklad se vždy lepí na podklad napuštěný penetračním nátěrem či adhézním můstkem a následně kvalitními lepidly kategorie C2 (popř. disperzními). I zde samozřejmě platí zásada materiálové kompatibility penetračního nátěru s vlastní lepicí hmotou, resp. s polymery v nich obsaženými.

Anhydritový samonivelizující potěr

Hmota potěru se rozlévá najednou až do požadované výše. Další vyrovnání není možné. Povolená zbytková vlhkost do 0,5 % hmot. Takové podklady se opatřují před obkládáním vždy penetračním nátěrem snižujícím nasákavost anhydritu. Lepí se vždy kvalitní flexibilní lepicí hmotou C2 a spáruje spárovací hmotou na bázi cementu. Spárování ostatními hmotami (silikonové, epoxidové, polyuretanové nebo akrylátové) je závislé ne podmínkách provozu .

Obkládání na sádrokartonové desky

Obecně lze konstatovat, že na tento typ podkladu se doporučuje volit keramické obkladové prvky menších rozměrů. V době pokládání obkladu smí činit zbytková vlhkost max. 2 % hmotnostních u bílého sádrokartonu a 4 % hmot. u sádrokartonu zeleného, který má zpomalenou nasákavost vody. Vzhledem k určité nižší tuhosti tohoto podkladu se doporučuje používat menší formáty keramických obkladových prvků . Spárové bandáže nesmějí být přestěrkovány sádrovou hmotou. V průběhu pokládání obkladu se překryjí lepicí maltou.

K vyrovnávání se nesmí použít žádná sádrová stěrková hmota nebo vyrovnávací malta. Sádrokartonové desky je třeba natřít penetračním nátěrem.Obklady se lepí běžnými lepicími hmotami a spárují spárovacími hmotami. V koutech se použijí vždy silikonové spárovací hmoty nebo speciální koutové dilatační lišty. Uvedený postup neplatí pro vlhké prostředí!

Vláknocementové a dřevěné stavební desky, disperzní nebo olejové nátěry, kov ošetřený proti korozi

Veškeré tyto podklady, aby mohly být obkládány, musí být pevné a nesmějí se pod tlakem prohýbat. Vyrovnávání podkladu není možné. Obkladové prvky se vždy lepí kvalitními lepidly C2 na dilatační mezivrstvu, např. panel SDI, která kompenzuje mechanické napětí mezi nestabilním podkaldema  obkladovým prvkem. Spárování je třeba provést flexibilními cementovými, akrylátovými nebo epoxidovými spárovacími hmotami. V případě podezření na jakékoliv možnosti pružných deformací během provozu se jednoznačně doporučuje použití silikonových spárovacích hmot. U podkladů, které mají tendenci k objemovým změnám

spojených s vlhkostí, se doporučuje řádně ošetřit podklad napuštěním penetračními nátěry.

Na kovové podklady se lepí dlaždice kvalitními disperzními nebo epoxidovými lepicími hmotami.

Pórobeton (Ytong, Hebel apod.)

Tyto přesné stavební materiály umožňují kladení obkladů přímo bez potřebného předchozího vyrovnání. Nejdříve je však vhodné napenetrovat podklad, aby se snížila nasákavost porézní struktury pórobetonu. Lepí se běžnými lepicími a spáruje standardními spárovacími hmotami.

Vytápěné podlahy, podlahové vytápění

Dlaždice jsou pro podlahové vytápění mimořádně vhodné pro svoji výbornou tepelnou vodivost. Vytápěný potěr musí vytvrzovat 21 dnů při minimální teplotě 15 ˚C. Při nižší teplotě se vytvrzování úměrně prodlužuje. Zbytková vlhkost u cementových potěrů může činit max. 2 % hmot. Po vytvrdnutí je nutno během desíti dnů vytápět postu pně od teploty 15 ˚C až do 35 ˚C. Je nutno dbát na postupné denní zvyšování teploty přívodní vody maximálně o 5˚C. S obkládáním se může začít nejdříve dva dny po vypnutí vytápění. V chladném ročním období je nutno pokračovat ve vytápění s teplotou přívodní vody 15 ˚C.

Okrajové dilatační pásky smějí být odříznuty teprve po položení dlažby. Povrch potěru musí být proveden v rovinnosti podle normy ČSN 74 4505. Nutné vyrovnání se provede samonivelační hmotou určenou na podlahové vytápění. Při ploše větší než 3x3 m je třeba vytvořit dilatační spáry. Ty se provádějí přímočaře a průběžně přes celou konstrukci (potěr, lepicí hmota, dlažba). Dilatační spáry mají mít šířku min. 8 mm a musí být odborně vyspárovány trvale pružným tmelem. Řez zednickou lžící v potěru nestačí! Dilatace se provádí také u dveřních průchodů, u schodišťových nástupnic nebo na rozhraní podlahového vytápění s nevytápěnou plochou.

Obkladové prvky se lepí přímo na vytápěný potěr polymercementovými flexibilními nebo disperzními lepicími hmotami. Dlaždice se kladou do plného lože s minimální kontaktní plochou 95 % lepené plochy. Položená dlažba se může zatěžovat chůzí nejdříve po dvou dnech. Vytvrzení lepicí hmoty může být zkráceno postupným mírným vytápěním, zahájeným jeden den po položení dlažby. Spárovat je možno nejlépe po osmi dnech po položení dlažby. Používají se flexibilní spárovací hmoty na bázi cementu, případně i kvalitnější (silikonové nebo polyuretanové). Při použití neflexibilní spárovací hmoty (s vysokým modulem pružnosti) by vznikla na pružném podkladě tvrdá nepružná deska bez možnosti eliminace smršťování podkladu v důsledku přirozeného zrání podkladu nebo změny teploty při vytápění. Podlahové vytápění může být uvedeno na provozní teplotu nejdříve po 28 dnech po kompletním dokončení dlažby.

Inspirujte se
Inspirujte se
Inspirujte se